Milan Hrabal představil svou novou německou sbírku básní. Po předchozích čteních na Knižním veletrhu v Lipsku a v kavárně Městského muzea v Drážďanech bylo osloveno německé publikum v sousedním Seifhennersdorfu.
Text: František Liecht
Fotografie: Milan Hrabal, Ilona Martinovská, Hannelore Pfaff
V úterý 13. srpna 2019 se v seifhennersdorfském Traditionshof Bulnheim uskutečnil jeden z pravidelných pořadů Lessecafè. Hosty byli dva spisovatelé: český básník, publicista, překladatel a člen českého P. E. N. klubu Milan Hrabal z Varnsdorfu a německý básník, spisovatel a překladatel Peter Gehrisch z Görlitz. Na programu bylo představení Hrabalovy nejnovější německé sbírky básní Wenn die Fische davonfliegen (Když ryby odlétají) vydané nakladatelstvím Pop Verlag, kterou do němčiny přeložil právě Peter Gehrisch.
Program zahájila předsedkyně klubu TB paní Hannelore Pfaff, která přivítala hosty a oba krátce představila.
Součástí programu byla i ředitelka varnsdorfské knihovny Ilona Martinovská, která pomáhala jak s knižními překlady Hrabalových básní, tak s aktuálním tlumočením jeho úvodního vyprávění o vztahu k rodnému domu a potažmo k jeho původní majitelce, sudetské Němce Emmě, která pravděpodobně musela dům opustit v roce 1945. Z publika zazněl také dotaz na Hrabalovu spolupráci s Lužickými Srby. Dotazovaný krátce povyprávěl o seznámení s grafičkou Hankou Krawcec, která téměř polovinu svého života žila a tvořila ve Varnsdorfu. Zbývající část obsáhlého tématu, jež je jednou ze stěžejních oblasti Hrabalovy literární i osvětové činnosti, odkázal na případné další setkání.
Poté se ujal slova překladatel Peter Gehrisch, který zajímavě pohovořil o tom, jak se s Hrabalem seznámil a o pozdější spolupráci při překládání jeho poezie. Následovalo dvojjazyčné čtení ukázek básní. Jejich autor vždy báseň uvedl krátkou zajímavostí nebo příhodou. Pak přečetl úryvek česky a následně Peter Gehrisch celou báseň německy. Nejvíc Hrabal publikum pobavil „jazykovou hříčkou“, která vznikla při překladu závěrečné básně sbírky. Jde totiž o vizuální i zvukovou podobu jeho křestního jména Milan (= milý, milovaný) a dravce „luňáka“ (jenž se německy nazývá „der Milan“), který ve zmíněné básni symbolizuje nebezpečné období v česko-německém pohraničí po druhé světové válce.
V další části pořadu Peter Gehrisch navázal na válečné zážitky vzpomínkami na konec války a zejména bombardování Drážďan v roce 1945, které jako malé dítě zažil na vlastní kůži.
Program se setkal s upřímným zájmem publika v zaplněném sále. Téma nastolené Hrabalovou sbírkou, zejména pak její závěrečnou částí nazvanou Dům, bylo závažné a pro značnou část publika důvěrně známé z vyprávění rodičů, případně – u těch nejstarších – z vlastních zážitků z dětství. Básníkův pohled na existenciální problematiku po roce 1945 v česko-německém pohraničí v našem regionu jim nabídl neobvyklou a především empatickou optiku. Symbolické je, že vydání knihy podpořil Česko-německý fondu budoucnosti (Deutsch-Tschechische Zukunftsfonds), jehož činnost podporující česko-německou vzájemnost už dosáhla řady pozoruhodných výsledků.
Přátelské rozpravy s přítomnými autory pokračovaly ještě i po oficiálním ukončení programu.
