V programu tanečního festivalu se objevil nový čas, po dopoledni na louce bylo možno navečer zajít do prostor ZUŠ, kde se na nádvoří představil T.I.K. Jilemnice. Po jejich vystoupení následoval přesun do starokatolického kostela, kde Taneční a pohybové studio Magdaléna o.s. oslnilo vystoupením Barokní fuga.
V rámci průběžných změn sice původní program zval na dvě čísla s názvem Motýlí čas a Modrá (duha), ovšem k vidění byly jiné choreografie – Cosi mezi námi (ta se dostala na celostátní přehlídku Tanec, tanec… 2012) a Kdo rozdrtí motýly na prach (nominace na Tanec, tanec… 2013). I když ve vzduchu stále viselo mokro a dusno, počasí vydrželo a děvčata tancovala na dlažbě v suchu.
Poté již zmíněný přesun do kostela, kde jsem si konečně spravil náladu. Barokní fuga „posedlá mýtem smrti. Lidé si ubližují na potkání, protože je to způsob jejich komunikace, obživy i druh zábavy“, abych citoval z programu. Hudba (Philip Glass a Luboš Fišer v koláži Bohumíra Rellicha), barokní báseň (P. Bedřich Bridel v úpravě Ludmily Rellichové), světla (Ondřej Kyncl), to všechno do choreografie skvěle zapadalo. Konečně něco, nač se dalo koukat.
