V roce 2019 vydalo nakladatelství Paseka knihu, určenou především milovníkům komiksů. Neoficiální dějiny jednoho ze dvou soupeřících superhrdinských univerz, veletlustá bichle Sean Howe: Marvel – Co jste neměli vědět o komiksovém zázraku.
Je to už nějaký pátek, kdy jsem dostal tenhle svazek do rukou se slovy „Ty jsi tady jediný, kdo těm komiksům aspoň trochu rozumí.“ No, není to tak úplně pravda. Neviděl jsem zdaleka všechny filmy, a co se týče samotných tištěných komiksů, prachy mi dovolí sotva kompletovat řady Ultimátní komiksový komplet a Největší hrdinové Marvelu. Prostě tu máme pořád desítky let nezalátanou díru, a tudíž nemůžeme docenit a procítit úplně každý detail.
I z toho důvodu jsem oněch 496 stran dlouho obcházel, než jsem se do nich pustil. Inu – v první řadě by se člověk neměl nechat splést názvem. Zní poněkud bulvárně, ale obsah tomu neodpovídá. Nemohu si pomoci, ale chvílemi jsem si připadal, jak když čtu telefonní seznam. Jména, jména, jména. Příchody, odchody, návraty. Tvůrčí inspirace, hádání, krize, soudy, odrážení ode dna, chybná rozhodnutí. Krycí manévry, hon za penězi, nevhodný management. Politika, různá společenská hnutí, jejich otisk v postavách i příbězích. Přesto ta kára pořád jela dál a mnohdy se stala zlatým teletem. Nicméně toho dějového v textu až tak moc není.
Přes onu suchopárnost se to kupodivu čte docela dobře, znám mnohem méně stravitelné texty. Byť je to v podstatě pro poměrně úzký okruh lidí, kteří jsou schopni informace vychutnat. Od dob kamenných, kdy nikdo netušil, co z té „dětské“ zábavy jednou bude, přes kradení nápadů, tvoření alternativ, cross-overů a spin-offů až po cinema boom. A výpovědi, rozhovory, citace. Občas lehce protichůdné.
Snad jediné, co mi zůstalo záhadou, proč vlastně Stan Lee zůstal přes svůj počáteční nezpochybnitelný přínos po celou dobu ikonou společnosti. Párkrát zazní zmínka o jeho působení v dalších letech, ale spolu s tím, že hnízdil mimo hlavní dění a vlastně stál tak nějak až za okrajem.
Zasvěcená hodnocení knihy znalců k dispozici zde:
