Nevím jak kde, ale Varnsdorf si s ohlášeným dnem dětí nakonec poradil – nekonal se letos u haly, ale přímo v hale. Počasí si s námi aktuálně opravdu hraje. Včera zvečera se naschvál vyčasilo, ba slunko se ukázalo, abychom po probuzení byli o to více popuzeni, že (dosaďte citát Josefa Kemra z filmu Na samotě u lesa). S předstihem ale proběhla webovým prostorem informace, že se akce přesouvá pod střechu, což jsem si mezi námi nedokázal zrovna moc představit, protože při jakékoli akci se na palubovku v botách nesmí. Tentokrát ale omezení padlo…
U vchodu do haly stánek, u něhož bylo možno odevzdat jakýkoli starý elektorspotřebič, u recepce mačkanice tlačenice, hned několik pultů najednou (malování, hádanky, třídění odpadu). Skrz šatny pak do haly, kde dítka obdržela lísteček, do něhož se zaznamenávalo plnění úkolů na stanovištích (skákání v pytli, jízda na koloběžce, shazování plechovek, rybičky, prolézání rourou – ostatně, podívejte se na fotky). K tomu trampolína, skákací hrad, rytířský souboj na nafukovačce, sem tam nějaký stánek, tombola, zvířátka z nafukovacích balonků. A taky nějaký ten program – mažorteky, nějaké to tancování a step, exhibice na jednokolce s využitím moderátora, dětská diskotéka. Škoda, že všichni byli tak nějak zmrzlí a ztuhlí, že sice každému číslu přihlíželi diváci, ale potlesk nebo skandování se dostavovaly velmi sporadicky.
Nějak jsem si vůbec nevšiml toho, že by někdo vzal na vědomí původní záměr učinit z dnešního dne Modrý den – asi mají všichni té šedomodré nad hlavou dost a dost…
A nepřehlédněte – ze zítřejších plánů už zmizel plánovaný pochod do pohádky v DDM Rumburk i dětský den u Kocoura (ten je přeložen na 23. června), prostě větru dešti zatím stále poručit neumíme.
