Do týdne bude muset město Rumburk přehodnotit svou historii, protože památka na světově proslulý textilní průmysl města – tzv. Anglický dům, někdejší dům Angličana Roberta Allasona z roku 1720 – utrpí těžkou ztrátu.Tzv. Anglický dům v Rumburku z 1720. Stav v předjaří 2012. Foto Klára Mágrová Po dvou hodinách marného usilí státní památkové péče Městského úřadu Rumburk vydal dnes Stavební úřad Rumburk nařízení k demolici čp. 906. Jedná se o nejstarší soukromý kamenný dům Rumburku z roku 1720. V 18. století odtud byla řízena největší rozptýlená manufaktura habsburské monarchie. Soukromý vlastník usiloval o demolici z důvodu údajně narušené statiky objektu. Je možné, že v pondělí 3. 6. 2013 už bude tato 293 let stará budova pouze vzpomínkou.
Komenského ulic čp. 906 v Rumburku, takzvaný Anglický dům
Soukromý dům a součást textilní manufaktury Roberta Allasona z 1720. Objekt sloužil i jako vila továrnické rodiny Pfeiferů a později administrativní budova národního podniku BYTEX. Tady se začaly psát dějiny textilní výroby Šluknovského výběžku.
Je to opomíjený unikát. Jedná se o nejstarší soukromý kamenný dům v Rumburku. Do počátku 18. století byly v Rumburku z kamenů postaveny pouze kostely a zámek. Dvoupatrová barokní budova byla postavena v roce 1720 podle plánů stavitele Zachariase Hoffmanna z Lipové. Ten postavil mimo jiné kostel ve Šluknově, Mikulášovicích, Brtníkách, kapli na Sněžné a mnoho dalších. Hoffmann byl nejvýznamnějším barokním stavitelem Šluknovska.
Podle národnosti svého majitele – anglického podnikatele a obchodníka Roberta Allasona – byla tato první soukromá kamenná stavba v Rumburku nazývána jako tzv. Anglický dům. Stavba domu vedla rumburského barokního skladatele Johanna Christopha Kridela k sepsání dodnes dochované oslavné skladby určené knížatům z Liechtensteina, v níž vyzdvihoval krásu a ojedinělost Anglického domu. Allason v blízkosti svého domu založil dvě průmyslová bělidla, vystavěl objekt s kotli, vlastní barvírnu, úpravnu plátna i mandl. Allasonův podnik byl v 18. století největší rozptýlenou manufakturou v Čechách. Velmi kvalitní zboží se odtud dováželo do Anglie. Manufaktura pohádkově vydělávala a platila habsburské monarchii obrovské daně.
Dnešní podobu Anglickému domu dala přestavba, kterou v 19. století uskutečnila továrnická rodina Pfeiferů. Dům tehdy obklopil okrasný park založený podle projektu drážďanského architekta. Jeho součástí jsou dodnes smuteční buky a skupina jedlovců kanadských. Dům byl roku 1964 prohlášen za kulturní památku.
Tzv. Anglický dům se stal součástí areálu někdejší Zemské továrny na bavlněné, vlněné a plátěné zboží Julia Antona Pfeifera. Šlo o druhého největšího výrobce bytových tkanin v Rakousku-Uhersku. Po roce 1945 byla továrna přejmenována na BYTEX. Tento tovární objekt z 90. let 19. století od stavitele Josefa Hampela z Rumburku byl zbourán na jaře 2012.
Klára Mágrová
