Nejvíc času jsme v sobotu 25. května 2013 strávili v Rumburku – v parku a pochodováním na náměstí a zpět. Vzhledem k dennímu rozpisu jsme vynechali dopolední pietní akt a dorazili na místo těsně před plánovaným pochodem na náměstí, obhlédnout stav a pokecat se známými. Nějaké ty stánky (sousedi s cukrovou vatou nebo výborné sýry), uniformovaných jednotek všude plno, zimou se tetelící mažoretky… Za chvíli se začíná šikování a za hudebního doprovodu vyráží had z parku směrem přes město. Vpředu policie, vzadu dva pancéřové vozy a úžasný náklaďák s řetězovým náhonem zadní nápravy…
Několik koleček kolem náměstí, poté pár slov o jednotlivých jednotkách, vystoupení mažoretek a cestu zpět doprovází houstnoucí déšť.
V parku už se chystají papaláši, takže honem najít v davu fotografů nějakou pozici při kladení a proslovech. Pak se raději schováme v autě, jestli to přejde či nepřejde. Vynecháme tak další vystoupení mažoretek, prý poněkud drkotajících zoubky, vylézáme až na závěr defilé přítomných jednotek (podrobnosti o uniformách a zbraních). Všechny alespoň trochu rozehřeje vystoupení Trnu v oku, kmitající nožky a vystavené zadečky k dychtivým očím „vojáků“ pasují jak na onen příslovečný hrnec. Zatímco pódium obsazuje C. a K. hudba (z Jevíčka), snažíme se vymyslet, odkud budou nejlepší záběry z následující rekonstrukce bitevních scén.
A pak to začne – bum, prásk, ratatata. Děti si zakrývají uši, kolem dupou pobíhající útočníci a občas padají do rozmoklého trávníku, přestřelky se odehrávají přímo před námi i na samé hraně viditelnosti na druhé straně rybníčku. Průvodní slovo z pódia slyšíme jen jako šum na pozadí, o to lépe je slyšet mládež, diskutující o tom, jestli se mlátíme my s Rusákama nebo Američani s Němcema… Ach ty dějiny…
Po posbírání raněných a zásahu hasičů se promrzlí vydáváme domů – prý následovala ještě jedna přestřelka, večer měla hrát Patrola/Šlapeto a promítat se měl některými velmi odsuzovaný film Hvězda zvaná pelyněk. U toho už jsme ale nebyli. -MIWovi- fotky jsou na Deníku, moje tady:
