Na konci roku 2018 se objevila kniha, která musela udělat radost každému, kdo se věnuje regionu a jeho dějinám. Město Jiříkov vydalo další titul o své historii. Petr Karlíček sepsal, sesbíral a utřídil rozsáhlé pojednání s názvem Jiříkov – dějiny města v éře národního výboru 1945-1990.
V roce 2016, ke stu letům výročí povýšení na město, se objevila hned trojice titulů – Jiříkov-Dějiny města, Údolím Jiříkovského potoka a Dějiny města-Pohledy do jiříkovské historie. Což je rozsah, na který se mnozí jiní nevzchopili dosud. Městu to však bylo málo, a tak (jak v úvodu knihy píše bývalý radní Josef Pokorák) došlo k podnětu v mapování historie pokračovat.
Formát a úprava shodné s předchozími svazky, 264 stran v pevné vazbě s textilní záložkou (pro mne významné plus), spousta dokumentů, fotografií, citací, vsunutých zajímavostí na barevně odlišených stranách. A na titulu pro někoho provokativní symbol, neodmyslitelně patřící k oné době a prznící svého času i hlavu našeho dvouocasého lva.
Dílo záslužné a zřejmě nelehké, objevit tolik informací a podrobností v archivech (byť mnohým asi bude leccos přece jen chybět) musí být neskutečná piplačka. A přesto se nemohu ubránit dojmu, že nechtěně potvrzuje teorii, s níž už jsem se několikrát setkal. Není problém sehnat informace a podklady o středověku, o Rakousku-Uhersku, o Velké válce i o té druhé světové. Ale jakmile se dorazí k 50. letům, začne to být slabota a ta trvá až do let 80. Událostem kolem roku 1945 je věnován prostor od strany 7 do strany 65, třetí republika (1945-1950) zabírá místo od 65 do 89 strany, od převratu 1948 do pražského jara 1968 přes strany 89 až 105 a normalizace po osvobození spojeneckými vojsky 1968-1989 strany 105 až 123. Tj rok na 58 stranách, 5 let na 24, cca 20 let na 16 a posledních 21 let na 18. Nové poměry 1989-1990, kdy národnímu výboru bylo na kahánku, zabírají 10 stran (123-133). Inu, možná proto, že je to doba ještě velmi živá, stále zasahující do našich životů prostřednictvím těch, kdo se na ní podepsali a podepisují dodnes…
Následují kapitoly specializované – Průmysl, Zemědělství, Demolice a výstavba, Školství, Církevní poměry, Kultura+spolky+sport, Hasiči, Hranice, Černá kronika.
Jsem náplava, nejsem znalec místních poměrů a historek, takže mohu jen citovat jednu jiříkovskou známou – „Jo, je to přesný. Ta zkurvená doba, kdy jsme byli ještě mladí…“
PS: S autorem osobně si bude možno o knize popovídat třeba v březnu v rumburském muzeu ->
