Fíla je veselý a sympatický mladík, který letos zazářil nejen na domácích závodech. Pochází z Rumburku, studuje podnikání a letos oslaví své dvacáté narozeniny. Má za sebou řadu úspěchů, jedním z nich je třeba účast na MS XTERRA Hawaii 2018 nebo bronz ze závodu světového poháru v Žitavě. Je nadějným závodníkem Teamu Cyklotrener, a tak jsme ho vytáhli na rozhovor, ve kterém nám o sobě poví něco víc.
Pojďme to vzít chronologicky. Už jako malý jsi sportoval a byl jsi velmi všestranný. U kterého sportu jsi začínal? Kdy se v tobě probudila touha po závodění?
Úplně první setkání s pohybem proběhlo u mažoretek (smích), následně plavání, atletika a také street dance. Závodění se mi zalíbilo po dobrých výsledcích v rychlochůzi, to mi bylo asi 12 let. Tenkrát mě k tomu přivedli trenéři Alena Winterová a Antonín Koutný. Bavilo mě to natolik, že jsem si v 15ti letech zvolil střední školu v České Lípě, abych v blízkém Novém Boru mohl specializovaně trénovat chůzi v klubu TJ Jiskra Nový Bor. Po návratu do Rumburku ve mně mé rozvinuté vytrvalecké schopnosti probudily zájem o triatlon. Měl jsem štěstí, že ve výběžku tou dobou působil Hany Novota, který vedl cyklo-triatlonový klub. Od té doby se věnuji triatlonu naplno.
Tedy momentálně je tvým alfa-zaměřením triatlon, konkrétně xterra (terénní triatlon). Který závod je tvůj doposud nejoblíbenější? Absolvuješ i „netriatlonové“ závody? Jdeš do nich naplno s touhou po závodění, nebo spíše „v rámci intenzivního tréninku“?
Mým nejoblíbenějším závodem je triatlon v Plzni, který byl v roce 2018 zároveň mistrovstvím ČR. Byla tam strašně dobrá, rychlá trať podobná cyklokrosu a závodilo se ve velmi pěkném prostředí. Mimo triatlonové závody absolvuji také běžecké a letos nově i plavecké. Do každého závodu jdu vždy po hlavě.
Mistrovství světa XTERRA na Hawaii. To byla jízda!
To tedy – do paměti mám vrytou plaveckou část, byl to masakr. Díky vysokým vlnám bylo obtížné už jen vlézt do vody, ale to nebylo to nejhorší, na konci plavání jsem z vody vylézal dokonce natřikrát, vlna mě vždy stáhla zpět a párkrát otočila kolem dokola… bez nadsázky. Cyklo část mi po 17km překazila prasklá přehazovačka, nicméně závod jsem nevzdal a do cíle jsem těch 13 + 10km doběhl s kolem v ruce a bos. Ale ani to mě neodradilo a určitě se pokusím si tam zazávodit i v příštích letech. Byla to doposud má největší závodní zkušenost a jsem za ní moc vděčný. Tímto bych také chtěl vyjádřit dík všem sponzorům a dárcům, díky kterým jsem měl tu možnost tam být.
Když teď na chvilku opomineme Hawaii, na jaké další úspěchy jsi pyšný (i v rámci jiných sportů)?
V triatlonu je to rozhodně vítězství ČP v triatlonu a bronz z ME v Žitavě, oboje 2018. Jako další mě těší, že jsem neustále držitelem českého rekordu v rychlochůzi na 3km ve st. žácích s časem 00:13:27. A letos se mi poprvé zadařilo i v plavání, zaplaval jsem si svůj osobní rekord na 100m VZ za 01:01, ale určitě se mi to podaří stáhnout pod minutu ještě v tomto roce (smích).
Za tvou úspěšnou sezónou se jistě skrývá odhodlání, ale také tvrdá dřina. Mohl bys nějak popsat svůj tréninkový režim? Podporuje tě tvá rodina?
Můj tréninkový plán je těžké popsat, je dosti různorodý. Každý den trénuji něco jiného, abych vyvážil všechny sporty. Mimo triatlonový základ (plavání, kolo, běh) chodím také do posilovny a organizuji kruhové tréninky. Během sezóny za den odtrénuji i 3,5h. Klasické dávky pro jednotlivé sporty bývají: 1h běh, 1,5 plavání a 3h kolo.
Rodina stojí vždy za mnou. Vedou a podporují mě jak finančně, tak i psychicky na 100%. Můj táta se mnou dokonce vyrazil i přes půlku světa na Hawaii. Moje děvče to se mnou nemá lehké, ale má se mnou svatou trpělivost a všechno mi toleruje (díky, Nikčo).
V současné době je tvým trenérem Hany Novota (cyklotrener.com), kouč Teamu Cyklotrener. Před ním tu byl (a je) pan Karel Burger (plavání) a pan Antonín Koutný (atletika). Ovlivnil tě jejich přístup a tréninkové metody?
Nejvíc mě asi poznamenal přístup pana Koutného, který mě osobně trénoval každý den. A díky svému vyzrálému věku měl spoustu zkušeností a zajímavých cviků. Hany se také snaží být co nejvíce na blízku, avšak ne vždy to jde, páč ještě není v důchodu (smích). A panu Burgerovi vděčím už jen za to, že se neutopím v rybníku – trénoval mě v plavání už od mala.
Pokud vím, sport není tvou jedinou vášní. Nejednou jsem tě viděla vystupovat na divadelním jevišti, pomáháš svému tátovi ve firmě a ještě ke všemu tě letos čeká maturita. Máš tedy pěkně nabitý život i bez sportu, je to tak?
Ano, když zrovna nesportuji, je mými zálibami hned několik věcí, které jsi nadhodila. Moje mamka už přes 20let účinkuje v místním divadle a už jako malého mě bavilo s ní chodit na zkoušky, později vystupovat. A to mi zůstalo do teď. Po dokončení školy bych se chtěl věnovat podnikání, v čemž mě inspiroval můj táta. Takže už nyní s tátovou pomocí rozjíždíme Půjčovnu nářadí FIK a do budoucna bych chtěl otevřít i tělocvičnu. Škole nevěnuji tolik energie, spíše ji věnuji do sportu a výše zmíněných aktivit.
Klasická otázka na závěr: Na co se můžeme těšit od Filipa Srbeckého v roce/sezóně 2019?
V září druhý pokus maturitní zkoušky z matematiky (smích). Dále rozhodně se znovu pokusit o kvalifikaci na Hawaii a objíždět český a evropský pohár v triatlonu. A vlastně také zaplavat tu stovku kraula pod minutu!
