V úterý 11. prosince 2018 v rámci první večerní prohlídky Lorety v Rumburku proběhla takřka utajená a hlavně původně neplánovaná vernisáž fotovýstavy Betlémy Šluknovska.
Ona původně neměla být ani ta výstava. V celoročním plánu akcí Lorety o ní nenajdete zmínku. Jenže věci se občas vyvinou nečekaně.
Nečekaná vernisáž během večerní prohlídky Lorety
Už druhý rok mám to neuvěřitelné štěstí, že mohu být někde užitečný a tvořím sem tam právě v Loretě takový malý pomocný technický prapor. Čímž jsem zjistil, jak se věci zdají jednoduché a nejsou, jak je občas leccos obtížné a vysilující. A tak když se letos chystala každoroční výstava dětských betlémů, doprovázející prohlídky toho klášterního, v okamžiku, kdy vůbec nebylo jisté, kolik se jich vlastně sejde, nabídl jsem jako možnou záchranu užití našich výběžkových fotek. Jenže to by nebyla Klára Mágrová, aby to všechno nedopadlo jinak.
Dětských betlémů se nakonec sešlo přehršel, a po skončení předchozí výstavy se našlo místo i na ony nabídnuté fotky. Ale aby bylo jasno – moje zásluha to není, stejně jako to, že tyhle obrázky vůbec vznikly. Nejsem na betlémy žádný odborník (jako ostatně na nic jiného), a mnozí vědí, že se ani nepovažuji za fotografa. Jen prostě dělám věci, které nikdo jiný, protože na ně ostatní nemají čas, chuť a navíc je nikdo nebude jen tak dělat za své.
Největší podíl na tom, že jsem se s betlémy potkal, má Ester Sadivová (řezbaření v rumburském muzeu) a právě Klára Mágrová, díky níž jsem viděl věci netušené nejen u betlémářů doma, ale i v mnoha kostelech. Bez nich dvou bych se k tomuhle tématu nikdy nedostal. A že se nakonec ocitly obrázky na zvětšeninách, za to může Lenka Lukášová (tehdy z podstávky v Lipové), která se po výstavě ve Šluknově vznesla dotaz, zda nemáme krom fotek betléma šluknovského i nějaké další, že by je prezentovali v jejich výstavní síni v podstávce. Nadace ČEZ nebyla skoupá, fotky od té doby máme, a letos část z nich můžete vidět v Loretě. A to až do doby, než se zas klášterní betlém uklidí.
