V sobotu jsem se nechal donavigovat na Olbrichtplatz v Drážďanech.
To jsem si dal. Je tam Vojensko-historické muzeum, což jsem věděl a chtěl ho vidět. Co jsem tušit nemohl, bylo to, jak jedna prohlídka zase dalšího muzea se mnou zamete. Mělo mě to trknout, už když jsem tu budovu uviděl. Světová superstar mezi architekty Daniel Libeskind to pojednala tak, že neoklasicistní budovu rozetnula obrovitým klínem ze skla a oceli. Jako kdyby tu budovu rozseknul naddimenzovaný šrapnel z bomby. A ono taky jo! Špička toho monstrózního klínu směřuje do centra města, které v polovině února 1945, na důkaz své síly a naštvanosti, spojenecké bombardovací svazy prakticky vymazaly z povrchu světa. Muzeum samo prošlo mnoha proměnami. Nejprve se v něm chlubilo svými zbraněmi Sasko (mám na mysli to monarchistické), poté nacisté, hned po nich Rusáci a po pádu komunismu (?) bylo muzeum zrušeno. Po nějakých letech pak prozíravé hlavy moderního Saska a velení Bundeswehru přišly, jak ho za nějakých šedesát miliónů euráčů oživit. Vznikla nevídaná sbírka různých expozic, které oslovují návštěvníka nikoli jen vystavováním nějakých technických historických sarapatiček, nýbrž všechny nějak vypovídají o tom, jak mnoho vojenství a (nedej Bože!) válka zasahují do života všech lidí. Jak se to promítá do života dětí, do módy, do běžné řeči, do hudby, do života zvířat, a tak dále. Prostě – Válka a my…
Za pouhých 5 Euro (a s výstavou o monstrózní válečné události jménem „Stalingrad“ za 7,-) vás čeká – bez přehánění – smršť vjemů. Na svoje si přijdou jak milovníci cínových vojáčků, tak „naturalisté“, kteří mermomocí potřebují vidět, co to udělá s lebkou, když jí proletí kulka… To vše ve zneklidňujících, neustále „křivých“ liniích, kterými Libeskind vyvádí návštěvníky z míry, nejspíš proto, aby kus toho „vojenského“ stresu byl přítomen na každém kroku. No, co vám budu povídat, to musíte vidět! Dominika zápasila s pláčem hned u „Stalingradu“, já zkolaboval, když jsem se – už v klidu domova – dočetl, že sklon stěn onoho vraženého klínu údajně kopíruje úhel, pod nímž v tom únoru 1945 padaly na Drážďany v rámci boje za mír ty zápalné bomby… (Příště dám něco o zvířátkách!)
