Zpráva o drogové problematice
Informace o současném vývoji drogové scény na Šluknovsku přednesl starostům vedoucí rumburského K-centra Vít Jelínek. Upozornil na dvě závažné skutečnosti. Zaprvé, že počet uživatelů drog na Šluknovsku, navzdory rozsáhlým represivním aktivitám ze strany Policie ČR, neklesá. K-centrum k dnešnímu dni eviduje téměř čtyři stovky intravenózních uživatelů pervitinu, což je na tak malý region, jakým je Šluknovský výběžek, velmi vysoké číslo. Druhou znepokojující zprávou jsou existenční potíže K-centra. „Přestože po nepokojích v roce 2011 všichni slibovali, jak našemu regionu pomohou, a to především finančně, nic z toho se nestalo. Naopak,“ zdůraznil Jelínek. „Jestliže Ústecký kraj dříve přispíval na provoz centra částkou dvě stě tisíc korun, dnes je to jen sedmdesát, z čehož nejsme schopni existovat ani jeden měsíc,“ varuje ředitel. Obdobná situace je i při přidělování dotací z ministerstev, která začala na řešení protidrogové problematiky nesmyslně šetřit. Jediným významným a pravidelným donátorem, je podle Jelínka město Rumburk. „Každý rok nám přispívá částkou tři sta tisíc korun,“ dodal Jelínek. Josef Zoser tlumočil nabídku rumburského místostarosty Darka Švába, že pokud ostatní města přispějí na provoz centra, Rumburk stejnou částkou přispěje také, a to nad rámec své pravidelné dotace. Tyto příspěvky by K-centru pomohly přežít do konce tohoto roku.
Kolik ostatní obce přispějí, a zda vůbec, o tom budou rozhodovat jejich zastupitelé.
Výbušné Rožany
Hluboké vrásky starostům přidělává osud skládky komunálního odpadu v Rožanech. Firma Marius Pedersen, která skládku provozuje, totiž tvrdí, že její kapacita vystačí jen do konce července. Aby bylo možné skládkovat dál, chce firma v Rožanech vybudovat novou kazetu, ovšem tentokrát na staré skládce ze 70. let minulého století. Aby se však pojistila před případným rizikem ekologické havárie, požaduje firma po městu Šluknov záruky, že se bude podílet na případné likvidaci havárie, a to částkou až do výše patnácti milionů korun. To však starostka města Eva Džumanová rozhodně odmítá. Nechce město a jeho budoucí zastupitelstva zatížit závazkem, který je ve všech ohledech nevýhodný. Navíc by porušila zákon, který jí přikazuje pečovat o město s péčí řádného hospodáře.
Nedohoda Šluknova i firmy Marius Pedersen starosty zneklidňuje. Nechtějí se dočkat toho, že jejich města budou zavalena odpadky, nebo že kvůli odvozu odpadů do vzdálených míst se celý systém prodraží a občané tak nakonec budou muset hlouběji sáhnout do kapsy.
Kdo nese zodpovědnost?
Odmítavý postoj Šluknova podpořil i Tomáš Burian z Odboru životního prostředí Ústeckého kraje. Zdůraznil, že podle zákona o obcích žádné město nemůže přebírat záruky za jiné subjekty, například za podnikatele. „Pokud by to Šluknov udělal, dopustil by se nezákonného jednání,“ vysvětlil Burian a dodal, že kdyby došlo k ekologické havárii, která by byla způsobena činností a provozem na skládce, tak je za ni ze zákona zodpovědný provozovatel skládky. Pokud by došlo k havárii na staré zátěži, je za ní zodpovědný původce. „Bohužel, nepodařilo se nám dohledat, kdo tuto skládku za socialismu založil, zdali to bylo město Šluknov, nebo například Okresní národní výbor v Děčíně nebo někdo jiný,“ uvedl Burian. Likvidaci havárie by pak musel řešit stát.
„Z tohoto vyplývá, že ani jeden z partnerů není povinen přebírat odpovědnost za starou zátěž. Ale pak tedy požadavek firmy Marius Pedersen na patnáctimilionovou záruku ze strany Šluknova vůbec nechápu,“ podivoval se zástupce kraje.
A co když se nedohodnou?
Starostka Eva Džumanová je připravena na další jednání s firmou o nové podobě smlouvy, která by měla zaručit skládkování v Rožanech na další roky. Pokud se však nedohodnou, existuje několik variant možného řešení. Nejméně příznivé je to, že by se komunální odpad ze Šluknovska odvážel na skládku mimo region. To by se však výběžanům prodražilo. Druhou možnou variantou je, že by provoz na skládce převzala jiná firma. Zástupce konkurenční firmy AVE již o toto lukrativní podnikání v Rožanech projevil zájem, a to přímo na setkání starostů.
Kam se psími bezdomovci?
Toulaví a ztracení psi také nechávají starosty spát. V současnosti existuje jen jediné zařízení na Šluknovsku, které se o ně dokáže postarat, a to jsou záchytné kotce v Rumburku. Jejich kapacita však nestačí pro potřeby celého Šluknovska. Starostové nyní jednají s Rumburkem o možném rozšíření tohoto zařízení, nebo dokonce o výstavbě psího útulku. V jakém režimu by zařízení fungovalo, jak by bylo financováno a kým, je zatím v jednání. Důležité je, že Rumburk projevil vůli tento problém řešit.
Čtyřměsíční izolace
Město Sebnitz se chystá opravit v létě 170 metrů dlouhou nosnou zeď v České ulici, kterou v roce 2010 narušila povodeň, a současně opravit dvě hlavní příjezdové cesty k hraničnímu přechodu. Problém je ovšem v tom, že na čtyři měsíce, od července do října, by byl hraniční přechod v Dolní Poustevně uzavřen. Podle starosty města Miroslava Jemelky, by to byla pro řadu lidí z Poustevny katastrofa. „Jezdí tudy do práce, za nákupy, za turistikou. Přes Dolní Poustevnu se jezdí do Děčína. Pokud bude přechod uzavřen na tak dlouho dobu, je to pro zdejší lidi likvidační,“ zdůraznil starosta.
Dolnopoustevnští již podepisují petici, k níž se připojila i další města ze Šluknovska. Všichni doufají, že se jim podaří německé sousedy přesvědčit, aby byl přechod uzavřen po nezbytně dlouhou dobu, dokud se na stavbě bude pohybovat těžká technika, a pak, aby byl provoz zajištěn kyvadlově v jednom jízdním pruhu. V polovině dubna se setkají čeští i němečtí starostové na zámku ve Šluknově, a zajištění provozu hraničního přechodu v Dolní Poustevně by mělo být jedním z hlavních bodů programu.
Jarní klasika – výtluky, výmoly, díry a ďuzny
Ačkoliv se to opakuje každé jaro, výběžané jsou pokaždé, když sleze sníh, šokováni stavem silnic v regionu. Mnohé z nich jsou po zimě skoro neprůjezdné a nesjízdné vinou zničených asfaltových koberců. S notnou dávkou závisti se pak všichni dívají za hranice, na německé silnice, kde se zdá, že snad ani zima nebyla, a že sníh zde nenapáchal takové škody, jako o několik kilometrů dál, na českém území.
Kdo nese zodpovědnost? Kdo tyto výtluky opraví? Na to se ředitelky Správy a údržby silnic Ústeckého kraje (SÚS) Marie Pekařové zeptal starosta z Horního Podluží Josef Pecinovský. Dostalo se mu odpovědi, že SÚS na opravy nemá peníze, ani to není v její kompetenci, a že má starosta požádat o opravu Ústecký kraj. Josef Pecinovský tak učinil, a později informoval starosty o tom, že napsal na kraj dopis, zdali by nebylo možné silnice na Šluknovsku opravit. Odpověď, kterou obdržel, byla zarážející. „Kraj nemůže silnice na Šluknovsku opravit, protože všechny finanční prostředky byly přerozděleny a poskytnuty SÚS, která je jediná kdo silnice opravit může.
Starostům se tedy nezabývá nic jiného, než se obrátit na hejtmana Oldřicha Bubeníčka, aby tuto zapeklitou situaci vyřešil. Učiní tak v nejbližších dnech.
