Sklepáci v silné sestavě dorazili se svou besídkou ’13 do varnsdorfského divadla a z hlavních „ksichtů“ chyběl asi jenom Tomáš Hanák, i když, přiznávám, tvorbu divadla a všechny jeho členy zdaleka neumím vyjmenovat.
Sled skečů a písniček nastartoval pavoučí muž David Vávra (s divačkou Janou)) a potom už to šlo ráz na ráz v (zřejmě) obvyklé sklepácké poetice, což je po čtyřiceti (!,) letech skoro neuvěřitelné.
Těžko říci, kde se v těch lidech pořád bere energie a chuť a nápady, aby mohli každoročně vyprodukovat takovou „blbost“, která baví. Asi je to baví.
Přesto jsem vystopoval jeden inspirační (a realizovaný) zdroj.
Petr Pixy Staníček, takto expert na kaskádové styly, svého času přepracoval národní poklad, říkadlo skákal pes, přes oves ve stylu rozličných tu i mimozemských poetů (kompletní přehled najdete tady) a tenhle, na internetu ukrytý „špek“, byl objeven a Františkem Vášou v několika setech odrecitován, takže se konečně dostane k širší veřejnosti.
Tady má zpráva o představení končí, protože právě tady někde jsem přišel na to, že mi chybí mobilní telefon a přestal jsem se soustředit.
Takže pár fotek od Douši:
a rozsáhlejší set od kolegy Šafuse, který možná ještě doplní nějaké dojmy z představení.
PS. Telefon zázračně našla Věruška Malá, která byla tak laskavá a přivezla mi ho až domů. Přes všechna divadla tohle byl můj nejsilnější pozitivní zážitek. Díky.
