Mluví se o něm jako o prvním kroku z prokorupčního systému. Zákon omezující akcie na doručitele nebo, chcete-li, anonymní akcie, včera prošel poslaneckou sněmovnou.
Čemu za to národ vděčí? Faktický průběh hlasování a výroky některých poslanců během diskuze, která mu předcházela, hovoří jasně. Podle posledního průzkumu agentury STEM občanští demokraté ve volebních preferencích výrazně oslabili. Jsou na tom nejhůře od rozdělení strany v roce 1998. Napravo je předběhla konkurenční TOP 09, a to hlavně vlivem fiaska prezidentského kandidáta ODS Přemysla Sobotky, respektive relativním úspěchem Karla Schwarzenberga ze strany TOP 09. Předseda ODS Petr Nečas samozřejmě bil na poplach a minimálně na sněmovní úrovni svojí strany výrazně apeloval na to, aby její poslanci zákon o akciích na doručitele podpořili svým hlasem. Opak by totiž voličům jen těžko vysvětloval.
Populismus odmítl jen jeden z nich
Jediný z poslanců kdysi dominantní strany napravo, který si na nic nehrál a kápnul božskou, byl Pavel Suchánek. Ten získal podporu části poslanců ODS, kteří stejně jako on požadovali změnu znění zákona. V rámci omezení retroaktivity chtěli, aby legislativa platila jen pro firmy, které vzniknou v období od začátku její platnosti.
Suchánkovo jméno se v médiích objevuje v pravidelných intervalech. Je znám pro svou lásku ke sportu. Před dvěma lety si třeba vyrazil do Dubaje na golf s vlivnými lobbisty v čele s Romanem Janouškem. V době, kdy koalice schvalovala reformy, zase neudržel svou sportovní vášeň na uzdě a vyjel si na FED Cup do Moskvy. A naposled o něm bylo slyšet, když obhajoval ve sněmovně tzv. „superplat“. Snažil se prosadit jednotnou mzdu poslanců ve výši 230 tisíc korun. Jeho hlavním argumentem tehdy bylo, že stát tímto opatřením výrazně ušetří. Co se týká vzdělání, není na tom pan poslanec Suchánek vůbec špatně. Je totiž inženýrem. Problém je pouze v tom, že svůj titul získal na hotelovce. Argumentace v jeho diplomové práci na téma vinařství byla často diskutovaná a považovaná za velmi laickou.
Senát možná zákon do sněmovny vrátí
Za prohlasování zákona tak vděčíme ojedinělé shodě mezi koalicí a ČSSD, která tentokrát přispěchala na pomoc a i díky jejím hlasům se zákon posunul do senátu, kde mají sociální demokraté většinu.
Senátoři ČSSD už avizovali, že se budou snažit návrh zákona ještě poněkud zpřísnit. Povinnost firem uložit akcie na doručitele v centrálním depozitáři, kde budou mít možnost orgány státní správy (především pak policie) odhalit majitele společností, kvitují. Nelíbí se jim ale ta část zákona, která umožňuje akcie uložit v bankách.
V této souvislosti se dá očekávat, že se zákon do sněmovny ještě jednou vrátí. Pavel Suchánek a spol. tak dostanou další šanci.
Řešením jsou Seychely
V případě, že by zákon přece jen prošel a dostal se až na stůl prezidenta Zemana, který by ho stvrdil podpisem, stejně budou mít vynalézavé firmy relativně malý problém tajit svojí vlastnickou strukturu. V podstatě jim bude stačit uvést zahraničního vlastníka se sídlem na Seychelách. Tamní úřady totiž znemožňují dohledání osobních dat týkající se vlastníků zdejších společností.
Asi nejbolestivější zneužití firemní struktury založené na neznámém vlastníkovi v historii ČR však zákaz akcií na doručitele už nezastaví. Solární boom, jenž zapříčinil masovou výstavbu „zelených“ elektráren společnostmi s právě takovou strukturou, jemuž mocně pomohl státní aparát, už nová norma těžko zastaví.
