Významnou dotaci, dvanáct milionů korun (od roku 2007 se tak jedná o dvaaosmdesát milionů) tak dostala opět rumburská nemocnice.
Na dotaz zastupitele Růžičky ‚proč letos milionů dvanáct a ne deset, jako v minulých letech‘ odpověděl místostarosta města, ředitel nemocnice a předseda představenstva Šváb, že ‚nemocnice přece vždycky žádala milionů patnáct‘, což má svou půvabnou železnou logiku.
Navíc se přítomní dozvěděli, že kontrola využití dotací se v nemocnici dodržuje těžko, neboť se jedná o poněkud jiný provoz a například se tam operuje. Hleďme.
Situaci ve špitále je tak velmi těžké nějak objektivně hodnotit, vzhledem k tomu, že zasvěcení nechtějí hovořit jinak, než pod rouškou noci a mimo záznam, nejlépe prostřednictvím nějakého média.
Jedinou možností jak se o práci v nemocnici přesvědčit, je stát se pacientem a nebo se podívat na film Dana Svátka Hodinu nevíš (2009), kde chirurgie posloužila jako kulisa příběhu heparinového vraha.
My si snad dovolíme poznámku, že jenom za peníze z těchto dotací by pacienti mohli cestovat na vybraná pracoviště v celé republice taxíkem a někteří vylosovaní jednou za měsíc i helikoptérou.
