O víkendu od 10. do 12. srpna 2018 proběhl již 36. ročník dálkových pochodů Skalními hrádky Labských pískovců.
Je to těžké, když se v jeden den sejde několik akcí, jedna tradičnější než druhá. Jenže já už poslední dobou vzdal snahu být za každých okolností všude. Nepřetrhnu se, nehoním si triko jako dřív. A i když mne někdo „pozve“, dám leckdy přednost tomu, co mne zajímá víc (a kde třeba potkám podstatně méně lidí). Tudíž jsem v sobotu 11. srpna 2018 zamířil do Krásné Lípy.
Jsou tu vůči mně dva tábory – jeden se mne pokoušel zlákat nikoli k účasti pochodnické, ale organizační (tak jako se tomu před lety stalo u Pohádkového lesa), druhý očekává, že pokud jsem postoupil od nejkratší trasy (cca 15 km) ke střední vzdálenosti (cca 25 km), budu pokračovat výš (a dál). Obojí mají smůlu…
Zvolil jsem tedy i letos trasu přijatelnou, 24 km. Organizátoři si dali velkou práci a trasa vedla zas jinudy (alespoň v rámci možností). Sice po cestách, které vlastně takřka všechny znám z dřívějška, ale prostě jinak než minulé roky.
Dovolil jsem si jediný úkrok stranou a od Jezevce nešel horem k Brtníkům a přes Šternberský zámeček, ale spodem přes „ledopády“. Neradostný pohled. Koryto Vlčího potoka vyschlé, jen na pár místech zbytky tůněk. Dokonce i mech na pískovcových skalách je na omak suchý…
Takže – Krásný Buk, Brtnický hrádek, okruh místy Brtnických ledopádů, letos nově proznačená žlutá v Kyjovském údolí, hodně míst souběžně s Köglerovkou. A pro mne obří překvapení, když jsem na jediném úseku, kde není turistická značka a šlo se podle dočasných šipek, narazil na modrou. Jen malý kousek, zato s odbočkou k prameni. V mapách ani čárka, u pramene koryto, pár hrnků a krycí deska s nápisem Láska. Až dodatečně jsem se dozvěděl, že KČT chystá nový okruh, který by snad měl být propojen až na Karlovu výšinu (změní se barva ze žluté právě na modrou), a že je zatím vyznačena jen malá část…
Tak za rok zas!
Rok 2017 ->, rok 2016 ->, rok 2015 ->, rok 2014 ->
Na webu KČT fotky Mikuláše Peterky ->, Jaromíra Petružálka ->, Jana Tomišky ->
