Dobrý den. V uplynulém týdnu jsme měli plénum Senátu se zhruba 50 body. Mnoho bodů se týkalo transpozice Směrnic EU a také několik oprav novel zákonů, co se Sněmovně předtím nepodařily – to je bohužel pořád dokola.
Alespoň stručně k několika z nich především z hlediska veřejné správy:
1) další novela zákona o ochraně ovzduší, kterou se kromě jiného a mnoha formalit a transpozic tří směrnic EU prodlužuje alespoň lhůta ze dvou na tři roky revize, resp. kontrola kotlů (a rozšiřuje okruh těch, co mohou revize dělat). Obce mohou vydávat OZV k zakazování spalování paliv v zastaralých kotlích atp.) a další…
2) senátní novela energetického zákona – má přispět k omezení případů zneužívání ze strany energetických firem při překládání atp. energetických zařízení na náklady vlastníka nemovitostí (a za předražené ceny!). Je to návrh ze Senátu, obávám se co vláda a pak Sněmovna … (už nyní i omezená varianta způsobuje poprask! A Sněmovna to nemusí ani projednat!)
3) novela zákona o urychlení infrastruktury – už více než deset let se přijímají nejrůznější předpisy, které proklamativně věci zjednodušují, urychlují, … atp., opak bývá pravdou. Doufám, že novela o urychlení výstavby pomůže alespoň trochu s katastrofálně zpožděnou výstavbou hlavních infrastrukturálních staveb (snad ???; zákon o liniových stavbách ministerstvo dopravy za pět let, co to má v plánu a programovém prohlášení vlády, nestihlo návrh ani předložit do vlády!!!). Novela také napravuje alespoň jednu část stavebního zákona, která se zavedla při loňském „zjednodušování“ !!! stavebního řízení (což vedlo k zásadnímu zdražení při nutnosti vydávání nového dokladu – závazné stanovisko orgánu územního plánování), nyní se vložilo vymezení mnohých záměrů, u kterých se nebude vyžadovat toto stanovisko.
4) v minimalistické novele školského zákona rušíme či alespoň posouváme platnost u dvou věcí zavedených v nedávných novelách (typické …!). Jde o zrušení povinností vytvořit místo pro dvouleté děti v mateřských školách! a odložení nového způsobu financování regionálního školství o rok (není připraveno) – viz zpravodajská zpráva v příloze.
Mimo to jsem měl poměrně dlouhý rozhovor s ministryní financí Schillerovou mj. o evropských dotacích a souvisejícím (nesmyslná administrace, opakované kontroly atp.) a především o podpoře – nepodpoře našeho strukturálně postiženého regionu – Severozápad! (podobně jako opakovaně s ministryní K. Dostálovou; zatím se spíše jen předstírá – tedy již 20 let). K tomu jí budu sepisovat alespoň základní názor – návrh (mělo by jít o skutečné rychlé peníze, zatím se sice hází desítkami miliard, ale nikde nic). S ministrem školství R. Plagou jsem mluvil o specificích ve Šluknovském výběžku – např. inkluze v praxi, učňovské a střední školství (TOS) a pozval ho (ještě tady v našem regionu nebyl, takže možná i soukromě).
Před nedávnem jsem rozesílal k informaci dopis adresovaný ministrovi dopravy D. Ťokovi ve věci opakovaně nepovedené opravy přejezdu v Markvarticích. Přišla odpověď, kterou posílám v příloze. Představte si, že už zjistili, že železnice kříží silnice a že ty dvě státní organizace spadající pod jednoho ministra se domluvily. Co jsem popisoval v dopise já, to bez uzardění rozepsali znovu. A na závěr, že se to, tedy počtvrté, zase opraví. A k tomu harmonogram … po měsících do roku 2020 … (konec odpisu – doporučuji kouknout!). No uznejte, je to tak náročné, příprava podkladů a zajištění jednání (dva měsíce…!!!) dojednávání, … tři stupně PD !! více než rok, VŘ a pak 4 měsíce realizace … A tito odborníci mají v naší zemi stavět silnice, dálnice a železniční koridory … ?! Jak s nimi řešit cokoliv byť sebejednoduššího ? (upozorníte, jednáte, píšete,… a oni předvedou tuto parodii a ministr se pod to podepíše!):
Zatím alespoň tolik. Aktuální info na:
https://www.facebook.com/linhart.krasnalipa/
Díky a hezké léto
senátor za volební obvod Děčín
===
Určeno pro jednání VÚZP Senátu PČR 11. 7. 2018
Zpravodajská zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Senátní tisk č. 305 (tisk PS č. 61)
I. Cíle návrhu novely
Předložený návrh se týká spíše než samotného školského zákona dvou jeho novel, přijatých v minulém volebním období Poslanecké sněmovny (v roce 2016 a 2017).
1) První z nich je novela z roku 2016 (Senátní TISK 237 – zpravodajem za náš Výbor kolega Eybert). Jejími nosnými tématy byly (zjednodušeně řečeno) zejména „novinky“ v oblasti předškolního vzdělávání. Změny v této oblasti lze stručně popsat takto: především bylo s účinností od 1. září 2017 zavedeno povinné vzdělávání pro děti starší 5 let (§ 34 odst. 1 věta druhá). Za účelem praktické realizace této povinnosti zavedla novela jednak institut spádové mateřské školy podle místa trvalého pobytu dítěte (§ 179 odst. 3), jednak povinnost zákonného zástupce přihlásit dítě k zápisu (§ 34a odst. 2) s tím, že rodič může pochopitelně zvolit i jinou mateřskou školu než spádovou. Druhou významnou změnou v oblasti předškolního vzdělávání bylo zavedení přednostního přijímání čtyřletých (od 1. září 2017), tříletých (od 1. září 2018) a od 1. září 2020 pak i dvouletých dětí do spádových mateřských škol (§ 34 odst. 3).
Povinný poslední ročník mateřské školy a povinnost školek přijímat od roku 2020 i dvouleté děti ze své spádové oblasti byl již v době schvalování zákona předmětem poměrně obsáhlých a kontroverzních debat v obou komorách Parlamentu a vyvrcholil uplatněním veta prezidentem republiky, byť následně přehlasovaným Poslaneckou sněmovnou. Odpůrci obou nových povinností argumentovali především nepřiměřenou ekonomickou a byrokratickou zátěží pro zřizovatele, resp. ředitele školek a očekávanou malou efektivitou ve vztahu k umísťování dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí.
2) Druhou dotčenou novelou je zákon č. 101/2017 Sb. (v Senátu projednávaný na jaře loňského roku jako senátní TISK č. 54.).
Jeho podstatu lze (opět zjednodušeně) charakterizovat jako reformu financování regionálního školství. Konkrétněji je snad možno uvést, že na základě této novely mělo být stávající a v našich podmínkách tradiční normativní financování od 1. ledna 2019 nahrazeno novým systémem, jehož cílem je kromě zajištění rovných podmínek též zvýšení předvídatelnosti (zejm. z pohledu ředitelů škol a zřizovatelů) a zavedení možnosti cílené implementace koncepčních priorit státu. Opuštění systému normativního financování „na žáka“ má zároveň přispět k eliminaci přeplněnosti tříd a, v případě středních škol, omezit přijímání žáků, kteří na daný obor nemají studijní předpoklady. To je obecná proklamace. Ve skutečnosti jde spíše o změnu, která by sice teoreticky měla dostat více potřebných financí „do škol“, ale spíše než na reálné podstatné přidání učitelům má jít o navýšení jejich počtu, přičemž zároveň platí, že na trhu práce v zásadě není již nyní dostatek kvalifikovaných učitelů.
Obsahem postoupeného návrhu zákona je odklad nového systému financování regionálního školství o jeden rok – jinými slovy: až do 31. prosince 2019 mají být „veřejné“ školy financovány „postaru“. Tato změna byla do návrhu zákona vložena až v průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně na základě pozměňovacího návrhu posl. Fridricha. Důvodem pro roční odklad je vytvoření časového prostoru pro přípravu na řádnou aplikaci nových pravidel.
Účinnost zákona je navrhována k 1. září 2018 v části týkající se odkladu reformy financování regionálního školství a k 1. září 2020 v části týkající se přednostního přijímaní dvouletých dětí do spádových mateřských škol.
Po loňských říjnových volbách předložila skupina 25 poslanců za ODS v čele s poslancem Václavem Klausem návrh na zrušení obou povinností a to do „původního stavu“, tj. do stavu právní úpravy před novelou č. 178/2016 Sb. Většinová vůle Sněmovny však akceptovala návrh jen v části týkající se zrušení přednostního přijímání dvouletých dětí; povinná „předškolní docházka“ má podle znění postoupeného Senátu zůstat zachována. Dolní komorou rovněž neprošlo navržené zrušení bezúplatného vzdělávání v posledním ročníku mateřské školy ve „veřejných školkách“.
II. Legislativní proces
Poslanecký návrh zákona byl předložen Sněmovně dne 23. ledna 2018. Vláda jej projednala dne 21. února 2018 a vyjádřila s ním nesouhlas (usnesení č. 115), zejména ve vztahu k navrhovanému zrušení povinného předškolního vzdělávání a jeho bezúplatnosti.
Dolní komora předlohu v prvém čtení na své 12. schůzi ve dnech 10. a 11. dubna 2018 (poté, co nebyl přijat návrh posl. Staňka na její zamítnutí) přikázala k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Výbor návrh zákona projednal a doporučil jej schválit se třemi pozměňovacími návrhy.
Kromě tří pozměňovacích návrhů výboru bylo ve druhém čtení předloženo dalších 18 pozměňovacích návrhů z pléna, představujících pestrou paletu nejrůznějších řešení, resp. jejich variant (povinná školka jen pro děti s odkladem školní docházky, přednostní přijímání jen těch dvouletých dětí, které do konce kalendářního roku dosáhnou tří let věku, odložení nového financování škol o dva roky atd.). K tématu probíhala na půdě poslanecké sněmovny bohatá a dlouhá diskuze (trvající cca 9 hodin).
Byl dohodnut kompromis, který směřuje nakonec ke dvěma změnám oproti stávající platné úpravě.
S oběma přijatými pozměňovacími návrhy vyslovili souhlas jak zástupce předkladatelů posl. V. Klaus a garanční sněmovní výbor, tak i ministr školství.
Druhé čtení návrhu zákona se uskutečnilo dne 12. června 2018 na 13. schůzi Poslanecké sněmovny, třetí čtení pak na 16. schůzi dne 29. června 2018. S návrhem zákona byl vysloven souhlas, když se pro něj v hlasování č. 97 ze 154 přítomných vyslovilo 142 poslanců, nikdo nebyl proti.
III. Změny oproti platné právní úpravě
První změna tedy ruší povinnost zajistit umístění dětí do MŠ od dvou let dítěte:
Navrhovaný text novely :
„Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku zpravidla od 3 do 6 let, nejdříve však pro děti od 2 let. Dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok.“, tak nechává stávající stav dle v současné době účinné právní úpravy (doplněno o druhou větu) a ruší to, co je ve stávajícím znění zákona ještě před účinností v tomto bodě od 1. září 2020.
Druhá změna navrhuje nahradit letopočet v následujícím textu stávajícího zákona v čl. II z. 101/2017 Sb., když rok „2018“ nahrazuje rokem „2019“ v textu:
Přechodná ustanovení
1. Školy a školská zařízení jsou do 31. prosince 2018 financovány ze státního rozpočtu podle ustanovení zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Otázkou je, jestli i takovýto posun je dostatečný na to, aby byl řádně domyšlen a připraven.
IV. Stanovisko zpravodaje
Je zřejmé, že problematika školství a souvisejících právních úprav je velmi diskutovaným tématem a že před rokem resp. dvěma lety přijeté novely školského zákona minimálně v některých částech nezohlednily reálnost navrhovaných opatření.
Při projednávání obou předcházejících novel v Senátu v roce 2016 a 2017 byly ve výborech navrženy pozměňovací návrhy, ovšem na jednání pléna Senátu byl návrh zákona schválen ve znění postoupené poslaneckou sněmovnou.
Náš výbor projednával jen první novelu z roku 2016 (TISK 237; zpravodaj kolega Eybert), při jehož projednávání jsme schválili několik pozměňovacích návrhů (předložené Pavlem Eybertem a kolegyní Hamousovou – návrh na zrušení povinnosti přijímat dvouleté děti!) avšak plénum rozhodlo pro schválení dle znění postoupené poslaneckou sněmovnou.
Návrh zákona pod senátním TISKem č. 305 beru jako minimalistické řešení, na kterém ale byla nakonec velká shoda v poslanecké sněmovně. Pokud jde o první změnu – zrušení povinnosti přijímat děti od 2 let věku a v zásadě vrácení do původní podoby zákona (dnes stále platné – odložená účinnost) považuji za jednoznačně správnou a potřebnou. Pokud jde o druhou část, tj. odsunutí lhůty pro ukončení stávajícího způsobu financování alespoň (v novele z roku 2018 na konec roku 2019) beru jako absolutně minimalistické řešení a domnívám se, že pokud není vůle na úplné zrušení tohoto nového způsobu financování, pak by bylo vhodné lhůtu ještě prodloužit minimálně o další rok. To bych ale spíše nechal na garančním výboru, kterým je náš výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Ten bude tento návrh zákona projednávat příští týden v úterý 17. 7. 2018.
Pokud garanční výbor navrhne nahrazení resp. další prodloužení lhůty v zákoně č. 101/2017 Sb. pro spuštění nového způsobu financování škol z roku 2019 na pozdější termín, domnívám se, že bychom tento PN měli podpořit. Jinak navrhuji schválit zákon ve znění postoupeném poslaneckou sněmovnou.
V. Doporučený návrh usnesení výboru
Doporučuji návrh zákona schválit ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR.
Zpracováno s využitím materiálů legislativního odboru Senátu Parlamentu ČR.
V Praze dne 9. července 2018
Zbyněk Linhart v. r.
předseda výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí
