vybezek

Závodu dodala punc světovosti, avšak zároveň se jí podařilo setřít pel její vlastní a) neporazitelnosti (pár prémií vyhrála, ale celkově to bylo tak na třetí až pátou desítku startovního pole), za b) sportovní rytířskosti. Jakmile totiž nad tratí zahřmělo, proměnila se „královna ledových oválů“ v cosi jako „princeznu medových ovádů“ (já vím, že ten obrat nic neznamená, je to jen zvukomalba – ovšem takový Lewis Carroll se s tím taky nepáral), která nesmí zmoknout, protože vlastně jezdí na bruslích. Slečna Sáblíková ze závodu odstoupila s tím, že její priority jsou jinde, což jí věřím. Mám jen pár přípičků: jednak – proč sem jezdila? Na to si odpovím sám – bylo to dobré z čistě reklamních důvodů pro jinak Bohem, stranou i vládou zapomenutý závod i Výběžek. Konečně jsme se, kvůlivá a skrze Její Nejuhlazenějí Ledovost dostali i do té „televíze“ (která, samozřejmě, po jejím odstoupení vysmahla jinam)… Za posledních pětadvacet let se mnohokrát nepřihodilo. Potud dobré. Říkám si ale, co asi taková její „účast“ znamenala pro ostatní děvčata z národního ženského cyklistického týmu? Naučili se od ní naše reprezentantky něco? Lépe bruslit například? A co to asi znamenalo pro tu holku, která se, kvůli náhlé účasti Ledové královny nedostala do reprezentace, i když roky poctivě dřela a na závod byla možná (psychicky) lépe připravena, než (bacha, Marku!) „Břitvonohá Samurajka“ :). Ale abych nebyl jenom negativní. Bylo dobře, že do Výběžku dorazila legenda (mimochodem pana Regece, cyklistu par excelence, si skoro nikdo v KrLípě nevšiml…), jinak jsme tu zvyklí jen na povinné rychloprolety politiků, když už jim přijde trapné se před problémy Šluknovska věčně ukrývat.