vybezek

Kroužkování slouží ke získávání poznatků ze života těchto tažných ptáků, v České republice zařazených mezi silně ohrožené druhy. Tyto poznatky pak ornitologové mohou využít pro účinnější ochranu čápů, jejichž populace se v regionu Českého Švýcarska vyvíjí slibně. V současné době zde hnízdí zhruba 10 párů. 
„Čáp černý je odlišně od svých bílých kolegů velmi plachý a nevyhledává blízkost člověka,“ říká Pavel Benda, ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko, a dodává: „Skalnaté a zároveň lesnaté oblasti národního parku a jeho okolí jsou právě proto ideálním místem, kde se mu dostává potřebného klidu.“
Čápi černí jsou označováni pomocí barevných kroužků, které jsou na dálku dobře odečitatelné. V Evropě kroužkování probíhá od roku 1994, v regionu Českého Švýcarska pak od roku 2000, kdy vznikl národní park. Smyslem označování čápů černých je získání odpovědí na řadu otázek, jako migrační chování, hnízdní zvyklosti, párové chování či zjišťování věku, jakého se tito ptáci dožívají. Nejvíce, celkem 14 mláďat, se podařilo v Českém Švýcarsku okroužkovat v roce 2009. Pokud nedojde k nepředvídaným událostem, bude toto číslo v letošním roce pravděpodobně překonáno.
V Českém Švýcarsku jsou hnízdní lokality každoročně chráněny dočasným omezením pohybu lidí v jejich blízkosti. Hnízdní lokality správa parku uzavírá vždy počátkem března, návštěvníkům se opět otevírají po vyhnízdění počátkem srpna.
Od zahájení kroužkování správa parku dostává každoročně několik hlášení o výskytu či hnízdění zdejších čápů jak v České republice, tak i v zahraničí. K těm nejzajímavějším patří hlášení z migračních tahů. Sledování čápů například ukazuje, že existují dvě hlavní migrační cesty do Afriky. Jedna vede přes Balkán a Izrael, druhá přes Francii, Španělsko a Maroko. Zajímavostí také je, že dospělí jedinci svým mláďatům cestu k africkým zimovištím neukazují, mláďata ji od přírody znají. Stává se dokonce, že mláďata z jediného hnízda volí do Afriky rozdílné cesty.